Rozhovor s autorem bestselerů Danielem Golemanem o jeho nové knize Pozornost.
V současné době je normální, že jsme neustále bombardováni informacemi a zprávami. Ale v tomto množství informací nám přeci jen něco schází – schopnost soustředění.

Dělat chyby je snadné. Ale odpouštět si je se musíme naučit.

Každý občas udělá chybu. Já, vy, sousedé, všichni.

Své chyby je potřeba uznat, poučit se z nich, abychom je neopakovali, a přiměřeně jich litovat. Ale většina lidí se na sebe za své omyly zlobí víc, než je zdrávo – jsou nepřiměřeně sebekritičtí.

V posledních letech jsme začali rozumět tomu, kde v nervové soustavě sídlí štěstí, vděčnost, odolnost, láska či soucit. A díky lepšímu porozumění dokážeme nervový základ těchto stavů záměrně stimulovat, což znamená, že je umíme posilovat a rozvíjet. Protože, jak řekl známý kanadský vědec Donald Hebb:„Neuronové spoje, které aktivujeme, se stávají silnějšími.“

Tara Bennett-Goleman a Daniel Goleman nabízí vědecký pohled na tzv. „zaříkávání mysli“, techniku, kterou lze překonat takové zvyky naší mysli, které nám ubližují.

 Jeden z nejlepších rysů dlouhodobých vztahů je, že nám poskytují pohodlí a předvídatelnost v komplikovaném světě. Ale na druhou stranu se mohou stát nudnými. Výzkumy ukazují, že v průběhu 8-9 měsíců se z 87% procent vztahů vytrácí pocit opojné vášně, který lidé cítili, když se zamilovali. Nutně to neznamená, že jsou tyto vztahy špatné, ale ztratily svou původní jiskru. Jsou stále snesitelné, ale už ne tak úžasné jako na počátku.

Pokud vám připadá, že slovo empatie slyšíte téměř všude, tak máte pravdu. Mluví o ní vědci, manažeři, učitelé i politici. Ale existuje zásadní otázka, na kterou se ptá jen málo lidí: Jak mohu zvýšit svou schopnost empatie? Empatie není jen cestou k tomu, abychom se chovali lépe. Podle nového výzkumu je to druh návyku, který, pokud si ho osvojíme, vede ke zvýšení kvality našeho života.

Přelom roku nám poskytuje skvělou příležitost vydat se na cestu za větším štěstím v následujícím roce. Ale může to být záludné – dost často se totiž snažíme být šťastní způsoby, které nám ve skutečnosti větší radost, spokojenost či naplnění nepřináší. Takže jak to udělat správně?

Výzkumy ukazují, že základy celoživotního štěstí jsou často spojené s dětstvím. Ale jak pomoci dětem dosáhnout štěstí v dospělosti? Je to o výborném prospěchu? Nebo zvyšují naše štěstí dobré vztahy s ostatními lidmi?

Nová studie ukazuje, pro šťastný život jsou mnohem důležitější dobré vztahy než dobré známky.

Rána jsou důležitá. Přijde dítě do školy nervózní a rozhozené z panického útěku na autobus bez pořádné snídaně? Nebo tam přijde odpočinuté a najedené, klidné a připravené se učit? Různé výzkumy dokazují, že tento rozdíl značně ovlivňuje jejich školní úspěšnost.

Jak stanovit a vyžadovat pravidla chování, aby je děti dodržovaly? Všichni občas děláme plané výhrůžky, zejména v napjatých chvílích, přičemž doufáme, že tím přinutíme své děti, aby se polepšily. Ale pokud něčím pohrozíme, a pak to nesplníme, tak to s sebou nese několik problémů.