Jak proměnit ranní šílenství v příjemný začátek školního dne

Christine Carter

 Chvilka pravdy: s dětmi jsme první část minulého školního roku neměli žádnou zaběhanou a předvídatelnou ranní rutinu, nebo 

U nás doma je velký rozdíl mezi rány, která probíhají hladce, a těmi, která se sestávají z hubování, ujetého autobusu a slz. Je to rozdíl mezi rájem a peklem.rá by fungovala. Když byly děti unavené, tak jsem je nechala spát déle a snídaly v autě. Když jsem byla unavená já, tak jsem si přispala – a pak jsem naštvaně sekýrovala děti, ať si pospíší.

Rána jsou důležitá. Přijde dítě do školy nervózní a rozhozené z panického útěku na autobus bez pořádné snídaně? Nebo tam přijde odpočinuté a najedené, klidné a připravené se učit? Různé výzkumy dokazují, že tento rozdíl značně ovlivňuje jejich školní úspěšnost.

Dobrá zpráva je, že naše rána nejsou pouze katastrofami, které se nám jen tak přihodí. Naopak, naše ranní štěstí je plně v naší moci, a příjemné ráno je dosažitelné prostřednictvím vhodných návyků. Jak si jednou náš mozek zvykne na určitou rutinu, tak nedá nám ani dětem její dodržování téměř žádnou práci.

Špatnou zprávou je, že pokud si s vytvořením ranní rutiny nedáme práci, tak se naše rodina brzy ocitne v zajetí špatných návyků. Několik příkladů špatných návyků z minulého roku: Jedné z dcer vždycky hrozně dlouho trvalo, než ráno přišla na snídani, musela jsem na ni opakovaně hubovat až křičet. Druhá si obvykle 1000 x převlékla oblečení, přičemž neměly nikdy obě dvě boty na stejném (identifikovatelném) místě.

Nakonec jsem vytvořila přesný a fungující rozvrh ranních činností. Několik prvních týdnů to bylo opravdu těžkých: mí přátelé a rodina si říkali, že jsem se svým přesným rozepsáním činností neurotická a pedantská. Děti to zezačátku bavilo, ale asi po třech týdnech je to začalo plnění činností podle rozvrhu nudit a otravovat. Ale jsem ráda, že jsem vytrvala! Přeměna ranního šílenství v příjemné ráno za to opravdu stála.

Moje nejdůležitější rada k vytvoření příjemných ranních rutin? Připravte se, připravte se, připravte se. Ranní peklo vzniká, protože nejsme připravení. Je potřeba vědět, co bude k snídani (a mít to doma). Také je potřeba vědět, co je nutné udělat, než se jde spát. A přesně znát ranní rozvrh činností.

Lze to rozdělit do jednotlivých kroků:
1. Sepište seznam činností pro každého člena domácnosti, kterými se večer nachystá na následující ráno. 
Zde je sezam mých dětí:
- Omýt nádobí, do kterého se dává svačina.
- Připravit se na snídani: prostřít stůl, vyndat cereálie, nachystat věci na koktejl k mixéru.
- Nachystat si aktovku a dát ji ke kuchyňským dveřím.
- K aktovce si nachystat bundu, čepici a boty. Pokud se chcete podívat napředpověď počasí, udělejte to večer.
- Uklidit si pokoj. (Tím často objeví věci, které potřebují do školy, a jinak by je zapomněly.)
- Nachystat si oblečení na ráno, a slíbit, že si ho vezmou.

2. Dostatečně se vyspat. Je krutou pravdou, že je téměř nemožné žít šťastný život, nebo mít šťastné dětství, pokud se dost nevyspíte. Nic si nenalhávejme: 99% dospělých potřebuje 7-9 hodin spánku denně.
Já potřebuji celých 8 hodin, takže chodím spát v 10 večer a vstávám v 6 ráno. To mi umožňuje se ráno trochu poflakovat a mít čas pro sebe, aniž bych byla rozmrzelá nebo uhoněná.
Moje devítiletá dcera si chodí lehnout v 8 večer a vstává ráno v 7. Jedenáctiletá chodí spát o půl deváté a vstává taky v 7. Vím, že se takto vyspí dostatečně, protože vstávají bez budíku.

3. Nařiďte si budík – každý den na stejnou hodinu. Může to vypadat triviálně, ale pokud si myslíme, že se bez toho obejdeme, tak nastanou problémy. Nemůžeme získat fungující návyky, pokud je budeme každý den měnit.

I když moje děti většinou vstávají bez budíku, nastavují si na budíku čas, kdy musí vylézt z postele – to už jsou většinou probrané a čtou si. Také si nastavují druhý budík na čas, kdy je potřeba, aby šly snídat. Nerada své děti budím, protože si myslím, že je to špatný začátek dne – nechci začít ráno tím, že je budu popohánět. Radši to nechám udělat budík.

4. Sepište si ideální časový rozvrh.

Tady je náš:
7.00 Mým cílem je být úplně připravená na nadcházející den, abych mohla jít do kuchyně dodělat svačiny a připravit snídani.
7.00 Děti vstávají, oblékají se, česají se a stelou postel.
7.20 Sedáme si ke společné snídani.
7.40 Myjeme nádobí a uklízíme stůl. Dáváme svačinu do aktovky.
7.45 Čistíme si zuby a obouváme se.
8.00 Vycházíme z domu!
(V ČR by to bylo trochu pozdě ;-), ale určitě by šlo žačít o půl hodiny dříve. P.F.)

5. Umožněte si být úspěšní. Využijte své sebeovládání, abyste se vyhnuli věcem, které naruší váš rozvrh nebo vám zkazí náladu. Pro mě to znamená, že si nemůžu zapnout počítač a zkontrolovat emaily. Mé dcery se zase musí nasnídat dřív, než se začnou něčím zabývat nebo se o něčem rozhodovat. Úkoly nikdy nenecháváme na ráno.

Chce to čas – u nás to trvalo víc než měsíc – abyste si rutinu opravdu osvojili. Navyknutí na něco takového od vás vyžaduje hodně vědomého úsilí a snahy. Dosáhnout příjemných a bezstarostných rán je pro nás jako pro rodiče těžké a vyžaduje to důslednost. Ale věřte mi: stojí to za to!

Tento článek byl původně publikován v Greater Good, online magazínu Greater Good Science Centra Univerzity v Berkley. Originál naleznete zde.