Mgr. Pavla Frňková - lektorka kurzů a terapeutka

Jak ovlivňuje hudba naše chování v práci

Jak ovlivňuje hudba naše chování v práci -

JILL SUTTIE

Nový výzkum ukazuje, že radostná, rytmická muzika zlepšuje spolupráci mezi kolegy, což může být inspirací pro zaměstnavatele.

V létě jsem vyrazila se svou neteří nakupovat do obchodního centra v New Yorku. Jak jsme nakupovaly, tak jsem chtě nechtě musela poslouchat hudbu dunící z reproduktorů obchodu. Začalo mi zvonit v uších a vzrůstalo ve mě napětí. Vydržela jsem to půl hodiny a pak jsem musela z obchodu odejít.

Jsem si jistá, že tato hudba má mladé lidi (tj. ne mě) povzbudit k tomu, aby zde nakupovali. A je prokázané, že hudba opravdu ovlivňuje naše chování při nákupech. Ale přinutilo mě to k zamyšlení: „A co lidé, kteří v obchodě pracují? Působí nějak hudba i na ně?“

V jednom z nedávných výzkumů se ukazuje, že hudba na pozadí může překvapivými způsoby ovlivnit chování lidí, a že to může být velmi zajímavým podnětem pro uspořádání pracovního prostředí.

Ve studii publikované v časopise Journal of Organizational Behavior popisuje Kevin Kniffin z Cornellské University, jak se svými kolegy simulovali pracovní prostředí u univerzitních studentů při hraní ekonomické hry, při kterém poslouchali muziku. Účastníci dostali žetony (které byly na konci hry směnitelné za peníze) a mohli si vybrat, jestli část z nich dají do společného banku, ve kterém by se násobily a pak rozdělily mezi všechny hráče. Hráči by přitom dostali nejvíce peněz, pokud by všichni dali všechny své žetony do společného banku. Počet žetonů, kterými přispěli do společného banku, byl přitom brán jako měřítko jejich ochoty spolupracovat.

V průběhu mnoha kol hry hrála náhodně vybraným účastníkům na pozadí buď radostná, rytmická muzika (např. popová písnička „I´m Walking on Sunshine“ od Katriny a the Waves) nebo pochmurná, nerytmická hudba (např. heavy metalová skladba „Smokahontas“ od Attack Attack!).

Podle výsledků výzkumu byli studenti, kteří poslouchali radostnou hudbu více ochotní spolupracovat, nezávisle na jejich věku, pohlaví či vzdělání, než ti, kteří poslouchali pochmurnou hudbu.

Možná vás nepřekvapuje, že nás radostná hudba činí šťastnými, a šťastní lidé více spolupracují. Ale nedá se to takto lehko vysvětlit. V druhém výzkumu vědci přišli na to, že hudba zlepšuje spolupráci, ať zlepší náladu posluchačů či nikoli.

V proběhu tohoto výzkumu vědci přidali kontrolní skupinu, která neposlouchala hudbu, a měřili náladu studentů před, v průběhu a po skončení hry. Podle výsledků opět nejvíce spolupracovala skupina poslouchající radostnou hudbu, na rozdíl od skupin, které poslouchaly buď pochmurnou hudbu, nebo nic. A zatímco byla dobrá nálada opravdu spojena s větší spoluprací, nemohla vysvětlit rozdíly mezi skupinami. Jinými slovy, vypadá to, že něco na radostné, rytmické hudbě zřejmě podporuje spolupráci.

Podle Kniffina je toto zjištění v souladu s předešlými výzkumy, které mluví o tom, že hudba může podporovat spolupráci díky synchronizaci poslouchajících.

„Když lidé poslouchají pravidelný rytmus, mají tendenci tento rytmus přejmout, a díky tomu se na dokáží naladit na sebe navzájem,“ říká Kniffin. „A to se může projevit i větší spoluprací při rozhodování.“

I když je potřeba výsledky tohoto výzkumu brát s rezervou – vědci například nevzali v potaz, zda se studentům hudba líbí či nelíbí, zda ji znají atd. – tak poukazuje na to, že hudba může ovlivňovat stejně tak pracovníky, jako zákazníky či nakupující. Kniffin zastává názor, že toto zjištění může být velmi důležité pro zaměstnavatele.

„Když vezmeme v úvahu časově i finančně náročné team-buildingové akce, tak výsledky našeho výzkumu poukazují na možnost levných a snadných úprav pracovního prostředí, které mohou zlepšit náladu i spolupráci,“ uvádí Keffin.

Říká, že v této oblasti je potřeba provést více výzkumů, protože vlivu pracovní „atmosféry“, tj. různých charakteristik pracovního prostředí, na práci zaměstnanců bylo zatím věnováno poměrně málo pozornosti. Některé z předchozích výzkumů přitom poukazovaly na to, že produktivita zaměstnanců se může zvýšit i pouhým jezením u společného stolu. Přesto je sociální klima na pracovišti často přehlíženo.

Pokud výsledky tohoto výzkumu obstojí v dalším testování, tak by dle Kniffina mohly pomoci provést takové změny v pracovním prostředí, které by pomohly jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům.

Doufejme, že obchod v New Yorku, a další jemu podobné, si to vezmou k srdci.

Tento článek byl původně publikován v Greater Good, online magazínu Greater Good Science Centra Univerzity v Berkley. Originál naleznete zde.


Komentáře