Mgr. Pavla Frňková - lektorka kurzů a terapeutka

Je možné zlepšit jógou náladu?

Pavla Frňkováyoga exercise 14020804086s6

(tento článek je úryvkem z mé seminární práce do kurzu Lektor hathajógy)

Když jsem začala cvičit jógu, zaujal mě pocit vnitřní vyrovnanosti, který jsem si z lekcí odnášela. Ptala jsem se sama sebe: „Jak je možné, že se díky józe cítím tak dobře a uvolněně?“ V tomto článku budeme na tuto otázku hledat odpověď


pohledu psychologie prospívá každé fyzické cvičení naší psychice, neboť se při něm vyplavují do krve endorfiny (tzv. hormony štěstí), které mimo jiné zlepšují náladu a snižují pocity úzkosti a nervozity. Pohyb také vede ke zvýšené produkci neurotransmiteru serotoninu, jehož nedostatek hraje velký vliv při poruchách nálad (úzkostech, depresích)(1). Při pravidelném cvičení střední zátěže se také lépe prokrvuje mozek a zlepšuje se jeho metabolismus (zejména v oblasti prefrontální mozkové kůry), což může vést ke zlepšení celkové nálady člověka a dokonce i k pevnější vůli (2).


Cvičení jógy však přináší i jiné benefity, než ostatní druhy fyzického cvičení,neboť systematicky pracuje s držením těla, s napětím a uvolněním jednotlivých svalových skupin a ovlivňuje činnost žláz s vnitřní sekrecí a jednotlivých orgánů. Vede tak k větším změnám v oblasti celkového zlepšení nálady a snížení úzkosti. To je způsobeno jednak zvýšenou hladinou neurotransmiteru GABA po cvičení jógy, jehož nedostatek je spojen s depresemi, úzkostmi i epilepsií, ale také zvýšenou aktivací parasympatického nervového systému, který slouží k uvolnění a regeneraci organismu po stresových situacích (3). Cvičení jógy dokonce zlepšuje schopnost ovládání emocí (4). To může být spojené s tím, že pravidelné cvičení jógy snižuje četnost a intenzitu negativních emocí a zároveň zvyšuje četnost pozitivních emocí (5).

Při cvičení jógy je velmi důležité, aby jednotlivé pozice byly stabilní a zároveň uvolněné (necvičit křečovitě, ale plynule a lehce). Takovým způsobem nejen aktivujeme parasympatický nervový systém, ale dochází také ke zklidnění mozkové aktivity v oblasti prefrontální mozkové kůry, naše mysl se zklidňuje a postupně ubývá rušivých a zneklidňujících myšlenek (6).

Cvičením jógových pozic také snižujeme svalové napětí, čímž automaticky snižujeme napětí duševní, a to i v případech, kdy zažíváme takovou míru stresu, že bychom se prostřednicvím samotné relaxace neuvolnili. Díky tomu, že ásany vyvolávají v našem těle napětí, tak po jejich opuštění následuje automatické uvolnění (7), což je podobný princip, který se využívá např. v psychoterapii u Jacobsonovy relaxace.

Jednotlivé jógové cviky působí na konkrétní části našeho těla a upravují zde svalové disbalance, ale také harmonizují fungování žláz s vnitřní sekrecí (a tím pádem produkci hormonů). Takovéto působení je velmi důležité, neboť většina lidí má určité navyknuté postoje, polohy a způsob držení těla a pohybové vzorce, které jsou spojeny s určitými „psychickými vzorci“ (8). Z pohledu biodynamické psychoterapie jsou tyto stereotypy tvořeny tzv. svalovými, případně žlázovými, pancíři, které vedou k blokaci vnitřní energie a ke zkreslenému prožívání reality. Člověk je uvězněn v určitých schématech emočního prožívání, neboť ho svalové spasmy k prožívání těchto emocí přímo vybízí (9). Pravidelné a správné cvičení jógy vede k napravení těchto stereotypů, uvolnění „pancířů“. Následně se uvolní naše emoční prožívání, což vede emoční a duševní vyrovnanosti a stabilitě.

Dá se tedy říci, že cvičení jógy vede k redukci napětí a stresu, ke zlepšení nálady a také může vést k emoční svobodě prostřednicvtím obnovení svalové i hormonální rovnováhy v těle.

Literatura:
BÉREŠ, M. Kouč vlastního života: Cesta ke spokojenému životu. Praha: Grada Publishing a.s., 2013, 240 s. (9)

BHOLE, M.V. Vědomí těla, vědomí dechu, vědomí mysli. Praha: Unie jógy ČR, 2006. 62 s. (6)

BUCZYNSKI R., Mc GONIAL K. The Neurobiology of Willpower. [on-line]. duben 2015, webinář. (2)

HERMANOVÁ K. Vliv cvičení jógy a tai-chi na bazální strukturu a dynamiku autoregulace, integrovanosti a psychické odolnosti osobnosti: rigorózní práce. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. 2006, 103 l. (8)

JAZAIERI, H. Which Kind of Mindfulness Meditation is Right for You? [on-line]. 2014, dostupné na <http://greatergood.berkeley.edu/article/item/which_kind_of_mindfulness_meditation_is_right_for_you>(4)

McCALL T. Yoga as Medicine: The Yogic Prescription for Health and Healing. New York: Random House Publishing Group, 2007. 600 s. (7)

NARASIMHAN L., NAGARATHNA R., NAGENDRA H.R. Effect of Integrated Yogic Practices on Positive and Negative Emotions in Healthy Adults. [on-line]. International Journal of Yoga, 2011, s. 13-19. Dostupné na <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3099096/> (5)

STREETER, C.C. a kol. Effects of Yoga Versus Walking on Mood, Anxiety, and Brain GABA Levels: A Randomized Controlled MRS Study [on-line]. 2010, dostupné na <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3111147/> (3)

TOD D., THATCHER J., RAHMAN R. Psychologie sportu. Praha: Grada Publishing a.s., 2012. 200 s. (1)


Komentáře