Je možné zlepšit jógou náladu?

Pavla Frňková

(tento článek je úryvkem z mé seminární práce do kurzu Lektor hathajógy)

Když jsem začala cvičit jógu, zaujal mě pocit vnitřní vyrovnanosti, který jsem si z lekcí odnášela. Ptala jsem se sama sebe: „Jak je možné, že se díky józe cítím tak dobře a uvolněně?“ V tomto článku budeme na tuto otázku hledat odpověď

Z pohledu psychologie prospívá každé fyzické cvičení naší psychice, neboť se při něm vyplavují do krve endorfiny (tzv. hormony štěstí), které mimo jiné zlepšují náladu a snižují pocity úzkosti a nervozity. Pohyb také vede ke zvýšené produkci neurotransmiteru serotoninu, jehož nedostatek hraje velký vliv při poruchách nálad (úzkostech, depresích)(1). Při pravidelném cvičení střední zátěže se také lépe prokrvuje mozek a zlepšuje se jeho metabolismus (zejména v oblasti prefrontální mozkové kůry), což může vést ke zlepšení celkové nálady člověka a dokonce i k pevnější vůli (2).

Cvičení jógy však přináší i jiné benefity, než ostatní druhy fyzického cvičení,neboť systematicky pracuje s držením těla, s napětím a uvolněním jednotlivých svalových skupin a ovlivňuje činnost žláz s vnitřní sekrecí a jednotlivých orgánů. Vede tak k větším změnám v oblasti celkového zlepšení nálady a snížení úzkosti. To je způsobeno jednak zvýšenou hladinou neurotransmiteru GABA po cvičení jógy, jehož nedostatek je spojen s depresemi, úzkostmi i epilepsií, ale také zvýšenou aktivací parasympatického nervového systému, který slouží k uvolnění a regeneraci organismu po stresových situacích (3). Cvičení jógy dokonce zlepšuje schopnost ovládání emocí (4). To může být spojené s tím, že pravidelné cvičení jógy snižuje četnost a intenzitu negativních emocí a zároveň zvyšuje četnost pozitivních emocí (5).

Při cvičení jógy je velmi důležité, aby jednotlivé pozice byly stabilní a zároveň uvolněné (necvičit křečovitě, ale plynule a lehce). Takovým způsobem nejen aktivujeme parasympatický nervový systém, ale dochází také ke zklidnění mozkové aktivity v oblasti prefrontální mozkové kůry, naše mysl se zklidňuje a postupně ubývá rušivých a zneklidňujících myšlenek (6).

Cvičením jógových pozic také snižujeme svalové napětí, čímž automaticky snižujeme napětí duševní, a to i v případech, kdy zažíváme takovou míru stresu, že bychom se prostřednicvím samotné relaxace neuvolnili. Díky tomu, že ásany vyvolávají v našem těle napětí, tak po jejich opuštění následuje automatické uvolnění (7), což je podobný princip, který se využívá např. v psychoterapii u Jacobsonovy relaxace.

Jednotlivé jógové cviky působí na konkrétní části našeho těla a upravují zde svalové disbalance, ale také harmonizují fungování žláz s vnitřní sekrecí (a tím pádem produkci hormonů). Takovéto působení je velmi důležité, neboť většina lidí má určité navyknuté postoje, polohy a způsob držení těla a pohybové vzorce, které jsou spojeny s určitými „psychickými vzorci“ (8). Z pohledu biodynamické psychoterapie jsou tyto stereotypy tvořeny tzv. svalovými, případně žlázovými, pancíři, které vedou k blokaci vnitřní energie a ke zkreslenému prožívání reality. Člověk je uvězněn v určitých schématech emočního prožívání, neboť ho svalové spasmy k prožívání těchto emocí přímo vybízí (9). Pravidelné a správné cvičení jógy vede k napravení těchto stereotypů, uvolnění „pancířů“. Následně se uvolní naše emoční prožívání, což vede emoční a duševní vyrovnanosti a stabilitě.

Dá se tedy říci, že cvičení jógy vede k redukci napětí a stresu, ke zlepšení nálady a také může vést k emoční svobodě prostřednicvtím obnovení svalové i hormonální rovnováhy v těle.

Literatura:
BÉREŠ, M. Kouč vlastního života: Cesta ke spokojenému životu. Praha: Grada Publishing a.s., 2013, 240 s. (9)

BHOLE, M.V. Vědomí těla, vědomí dechu, vědomí mysli. Praha: Unie jógy ČR, 2006. 62 s. (6)

BUCZYNSKI R., Mc GONIAL K. The Neurobiology of Willpower. [on-line]. duben 2015, webinář. (2)

HERMANOVÁ K. Vliv cvičení jógy a tai-chi na bazální strukturu a dynamiku autoregulace, integrovanosti a psychické odolnosti osobnosti: rigorózní práce. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. 2006, 103 l. (8)

JAZAIERI, H. Which Kind of Mindfulness Meditation is Right for You? [on-line]. 2014, dostupné na <http://greatergood.berkeley.edu/article/item/which_kind_of_mindfulness_meditation_is_right_for_you>(4)

McCALL T. Yoga as Medicine: The Yogic Prescription for Health and Healing. New York: Random House Publishing Group, 2007. 600 s. (7)

NARASIMHAN L., NAGARATHNA R., NAGENDRA H.R. Effect of Integrated Yogic Practices on Positive and Negative Emotions in Healthy Adults. [on-line]. International Journal of Yoga, 2011, s. 13-19. Dostupné na <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3099096/> (5)

STREETER, C.C. a kol. Effects of Yoga Versus Walking on Mood, Anxiety, and Brain GABA Levels: A Randomized Controlled MRS Study [on-line]. 2010, dostupné na <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3111147/> (3)

TOD D., THATCHER J., RAHMAN R. Psychologie sportu. Praha: Grada Publishing a.s., 2012. 200 s. (1)